Jdi na obsah Jdi na menu

O plemeni

6. 2. 2008

HOVAWART HISTORIE:

Středověký název plemene vypovídá zároveň o jeho původu i využití. Jde o německé složené slovo z výrazů Hof–dvůr a warten–hlídat, což znamená označení pro hlídače dvorů, hlídacího psa zemědělských usedlostí apod. Poprvé se tento výraz objevil v roce 1280 v právním spise Sachsenspiegel, kde za zabití tohoto psa byla stanovena pokuta.

Později se tento název vyskytuje v literatuře ze 13. a 14. století zároveň s vyobrazením a popisy. V roce 1473 vyšlo přírodovědecké dílo Heinricha Mynsingera, v němž autor zařazuje hovawarta mezi pět ušlechtilých plemen psů a staví ho na úroveň psů loveckých a chrtů. Zároveň však uvádí, že se hovawart mimo jiné používá k vystopování zločinců.

Hovawart je tedy plemeno velmi staré, které se vyskytovalo převážně v selských usedlostech, zvláště na samotách vysokohorských údolí a proto ušlo pozornosti vzdělaných vrstev a zdánlivě se ztratilo. Okolnost, že hovawart zůstával dlouho bez širšího zájmu, měla svou výhodu, neboť ušel přeformování v důsledku módních vlivů a tak se udržel ve své původní povaze a zachoval si znaky, kterými se kdysi vyznačoval.

Oblíbenost hovawartů je stále dosti vysoká. Jejich majestátní vzhled s harmonickou stavbou těla, krásnou dlouhou srstí, jiskřivým a pozorným pohledem uspokojí i člověka s velmi vyvinutým estetickým smyslem.

STANDARD:

· Německo země původu:

· Datum schválení platného originálu standardu: 12. 1. 1998

· Použití: pracovní pes

· Klasifikace: skupina 2 pinči a knírači, molosoidi a bernští salašničtí psi – sekce 2.2 molosoidi, horští psi - s pracovní zkouškou 

CELKOVÝ VZHLED:

Hovawart je silný, středně velký, delší, dlouhosrstý, pracovní pes s poněkud delší tělesnou stavbou. Rozdíly obou pohlaví jsou dobře patrné – především ve tvaru hlavy a celkové tělesné stavbě.

· Důležité poměry mír: délka těla činí přibližně 110 – 115 % kohoutkové výšky

· Velikost: kohoutková výška: pes 63 – 70 cm, fena 58 – 65 cm.

· Barva: hovawart se vyskytuje ve třech barevných variantách - černá se znaky, černá a plavá:

Hovawart je uznávaným psem k všestrannému použití. Založením je to vyrovnaný a dobromyslný pes. Má dobré obranářské vlastnosti i bojovnost, je sebejistý a dobře zatížitelný. Má střední temperament a velmi dobrý čich. Jeho harmonické tělesné proporce a zcela ojedinělá vazba na rodinu, ve které žije jsou předpokladem jeho využití jako vynikajícího doprovodného, hlídacího, obranářského, ale i záchranářského a stopovacího psa.

CHOVÁNÍ A POVAHA:

Povaha hovawarta je především opravdu přesným odrazem českého překladu názvu plemene. Ve svém území je i bez jakéhokoliv výcviku výborným hlídačem, který ostražitě reaguje na cokoliv podezřelého a v případě nutnosti je ochoten i nekompromisně zasáhnout. Přitom však je schopen i jakéhosi "vyhodnocování" situace - např. zbytečně neštěká jako odpověď na štěkot psů v blízkém okolí, dělá jako by si nevšímal cizích lidí ve svém teritoriu za přímé účasti svého pána apod.

Hovawart má mimořádnou vazbu na rodinu, kterou považuje za svou "smečku" a proto jí hlídá a ochraňuje. Proto i psi, kteří jsou trvale ustájeni venku by měli mít úzký kontakt se členy rodiny, čímž se u nich ještě prohloubí "smečkový" pud.

Cennou devizou hovawartů je jejich velmi snadná ovladatelnost a to i přes jejich značný temperament. To ocení nejen výcvikáři, ale zejména ti, kdo si chtějí pořídit hlídacího psa a nemají dosud žádné zkušenosti s výcvikem psů. Vůči cizím lidem se hovawart mimo své teritorium chová s odstupem, nedůvěřivě, ovšem v žádném případě je nenapadá. Ba naopak lze konstatovat, že jeho práh dráždivosti je poněkud výše, jako by si byl vědom své síly, kterou však nikdy nezneužívá. To vypadá jako by byl vždy "nad věcí".

Je tedy velmi povahově vyrovnaný, ale také citlivý na zacházení. Je dobré navázat s ním spíše "rovnoprávně" partnerský vztah, na základě něhož ochotně, rád a trvale respektuje své postavení i veškeré požadavky. Negativně však reaguje (přestává komunikovat) na hrubé a násilné zacházení. Je to psí aristokrat.

Shrneme-li tedy, je hovawart výborný hlídač, ale i vynikající společník, příjemný domácí pes a průvodce. Jeho majestátní vzhled i povaha, dlouhá krásná srst, temperament se snadnou ovladatelností uspokojí i velmi náročného člověka s vysoce vyvinutým estetickým smyslem.

VÝCVIK:

Vzhledem ke své povaze je hovawart schopen jakéhokoliv výcviku. Je však třeba respektovat jeho povahové i fyziologické zvláštnosti a potom jsou výsledky přímo překvapující. Rozhodně se hovawart nehodí do rukou egoistického, tvrdého výcvikáře a ani eventuální rady těchto typů výcvikářů na místních kynologických cvičištích nelze doporučit – spíše před nimi varovat. Základním činitelem úspěchu, více jak u kteréhokoliv jiného plemene, je navázání co nejužšího, přátelského kontaktu se psem a to ihned v počátcích. To vyžaduje laskavost, sebeovládání, vyrovnanost, ale i důslednost.

Dále je třeba brát v úvahu, že hovawart je plemeno psů, které později vyspívá a podle toho přizpůsobit postup výcviku. Obecně lze říci, že do 1 roku je dobré hovawartům "ponechat mládí". To však neznamená ponechat ho bez povšimnutí. Lze doporučit věnovat se základům poslušnosti, stopy i popř. obrany, ale to vše jen a výhradně formou dobrovolnosti popř. i hry a nic nepřehánět (ovšem pozor – důslednost je i zde nutná). Teprve po 1 roce lze doporučit systematický náročnější výcvik. Odměnou bude temperamentní a radostné provádění výkonů.

Hovawarta lze připravit jako kvalitního služebního psa (řada psů má v ČR složenou i zkoušku ZVV-2, v SRN je využíván policií), nejlépe však lze jeho vrozené vlohy rozvíjet výcvikem záchranářským. Stopování, prohledávání i rozlehlých prostorů, vyhledávání v troskách, v lavinách i na vodě dělá hovawart pozoruhodně ochotně a rád.

Plemeno hovawart je plemeno dle standardu pracovní, což znamená, že pro tituly Šampion ČR nebo Interšampion je třeba mimo výstavních úspěchů získat i tzv. certifikát složením určitých zkoušek. Tento certifikát zároveň opravňuje psa na výstavě ke vstupu do třídy pracovní.

PÉČE:

Vzhledem k tomu, že jde o psa mimořádně odolného vůči povětrnostním vlivům nevyžaduje žádnou zvláštní péči a je spíše žádoucí jeho celoroční odchov venku. Hovawarta lze však chovat i v bytě, ale jen za předpokladu denní možnosti dostatečného pohybu venku.

Zejména v mládí je výhodné (pro utváření tělesné stavby) zabezpečit hovawartovi dostatek pohybu a později (když je základní stavba kostry dokončena) i např. běh u kola a plavání.

Zásady výživy jsou stejné jako obecná pravidla pro výživu velkých psů – tedy ani zde žádné zvláštní požadavky.

Rovněž krásná dlouhá srst nevyžaduje zvláštní péči. Žádné koupání, jen občasné pročesávání. Četnost česání je třeba zvýšit pouze v období línání a pokud se srst nadměrně znečistí, například bodláčím, protože i hovawart v bahnitém kabátu, jakmile důkladně oschne, stačí aby se důkladně oklepal a zase se bude lesknout. V podsadě se samozřejmě nějaký prach udrží, ale to spraví pouhá přírodní koupel, kterou mimochodem hovawart velmi miluje.

VZTAH K DĚTEM:

Hovawart děti miluje. Je však třeba si uvědomit, že žádný pes (nezáleží na rase) se nenarodí se specifickým přátelským vztahem k dětem, ale je důležité, jaké zkušenosti s nimi získá a jak je vychován. Děti musíme naučit zacházet se psy. Pes se nesmí stát pro dítě hračkou, neboť některé akce dítěte, byť ve hře, může zejména mladý pes považovat za útok. Psům zase nikdy nesmí projít ani sebemenší projev agresivity vůči dětem. Malé děti by nikdy neměly být se psem bez dozoru.